Jantar – šátek, který pomáhá
Před několika lety nám volali z tkalcovny, že mají nataženou osnovu, zbývá jí docela dost a nemají na ní co dát. Pokud bychom neměli objednávku, osnovu ustřihnou a vyhodí. Vyhodí! Chápete to? To přece nejde! A tak jsme se během pár minut s Aničkou dohodly – vypadalo to asi tahle:
„Baru, volali z tkalcovny, máme volnou osnovu, co na ní hodíme?“ – „Jaké máme příze skladem?“ – „Pořádně nevím, co nám tam všechno zbývá, ale určitě to bude pěkný…“ „Tak zkusíme borůvky? Ty by bylo fajn mít v nějaké nové barvě.“ – „Tak jo, zadám borůvky a třeba i nějaké ptáky a barevnost podle toho, co máme v tkalcovně.“ „Díky, domluveno.“
Ano, i takhle může probíhat rozhodování dvou podnikajících matek :) . Prostě bez velkého přemýšlení a kalkulování dají na intuici a rozhodnou se. Přiznám se, že to čekání na výsledek bylo občas hodně napínavé. Tentokrát se to povedlo a vznikly krásně něžné meruňkové borůvky.
Krátce na to se naše cesty protkly s Pavlou Jantar Dandovou. Slovo dalo slovo a urodila se myšlenka na hlubší spolupráci. Jantar se věnovala podpoře rodičů vícerčat, sdílela svou vlastní cestu životem dvojčecí mámy a učila je vázat. Domluvily jsme se na našití dlouhých šátků, které by Jantar půjčovala rodičům dvojčat a nafocení fotonávodu………
…. A pak se seběhlo spousta věcí, obavy střídala naděje, ale nakonec bohužel přišla ta nejsmutnější zpráva. Meruňkové borůvky jsem pečlivě zabalila a uložila do horní police regálu, aby nebyly moc na očích. Pohled na ně příliš bolel.
Dlouho jsem kolem těchto rolí chodila a nevěděla, co s nimi. Jedním jsem si byla jistá – šátky z této látky nemohu prodávat, potřebuji, aby dělaly nezištnou radost, která mi bude dávat smysl. A tak jsem to nechávala být a čekala, až přijde ta správná myšlenka a čas pro její provedení.
Myšlenka přišla
Vlastně to nakonec bylo snadné. Mojí blízkou kamarádkou je pěstounka na přechodnou dobu. Sdílím s ní příběhy dětí, které do jejího života přicházejí a je to mnohdy těžké. Jsem moc ráda, že jsem jí před lety naučila vázat a šátek, ring sling a nosítko jsou velkými pomocníky pro překonání traumat, která si děti přinesly. Pěstounská péče na přechodnou dobu je pro mě osobně velmi důležitou formou podpory dětí, které by jinak skončily v kojeneckém ústavu. Jsem přesvědčená, že každé dítě má zažít blízkost, něhu a lásku, kterou mu dává od jeho narození někdo, kdo je tu jen pro něj. Někdo, na koho se může spolehnout.
A tak bylo jasno. Meruňkové borůvky dostanou pěstouni a jsem moc vděčná, že se svolením rodiny může tento šátek nést jméno Jantar.
Vybrala jsem zastřešující organizaci s působností ve všech krajích - Alianci náhradních rodin ČR , z. s.
Do jejich sídla jsme poslali celkem 26 šátků, které budou distribuovány na jednotlivé krajské pobočky. V průběhu příštího roku uspořádáme setkání ve všech krajích, abychom pěstouny a pěstounky naučily vázat. Moc se na tato setkání těším. Kdybyste nám chtěli s jejich realizací pomoci, dejte mi vědět.
Mějte krásný advent, Bára